Výšlap na Kleť (1083 m n.m.)

at
vyslap-na-klet-1083-m-n-m

dsc_0085b1Dneska zavzpomínáme na náš třetí výlet letošního léta, který jsme absolovovali 7. července 2016 (Prvním bylo Terčino údolí, druhým návštěva ZOO). Výlet na kleť byl jedním z dlouho plánovaných výletů letošního léta. Vlastně byla plánovaná již loni, ale kvůli teplému počasí se výlet neuskutečnil. Pravda, mohli jsme ho zralizovat i v průběhu roku, ale nějak jsme si ho vžd chtěli nechat na léto. Na Kleť jsem šla naposledy na základní škole a tak jsem se opravdu velmi těšila.

Celková délka trasy: cca 9 km

klet

Náš výlet jsem zahájila slovy „Dneska se Sáře nechce.“ To jsem prohlásila ve dveřích, když jsme vycházeli z paneláku. Jak moc pravdivá ta slova byla, jsem ještě netušila Halt prostě dobře znám svého psa

Auto jsme nechali na oficiálním parkovišti pod Kletí, popadli jsme batůžky a pejsky a šlo se. Hned na začátku jsme se trochu zamotali, protože nejdřív nás cesta zavedla k lanovce, tou jsme ale jet nechtěli, pak jsme se vydali po lesní cestě pod lanovkou, na kterou byl zákaz vstupu, jak jsme o kousek dál z cedule vyčetli Asi jsme způsobili trochu chaos, protože jsme asi vypadali, že jdeme dost sebejistě a podle nás jak vláček šli další lidé, takže chudáci bloudili kvůli nám taky Nakonec jsme tedy cestu našli a vydali se po příjemné asfaltce lesem vzůru nahoru. Cestou jsme viděli plno krásných kvetoucích květin a místy, dírami v lese na nás vykukoval krásný výhled na okolní krajinu. Jen ten Temelín to jaksi ruší

(Pozn.: Na všech fotkách je v podpisu adresa původních zrušených stránek)

No a dostáváme se k vrcholu. To nám prozrazovaly informační cedule. To jsme ale ještě netušili, že to nejhorší nás teprve čeká a kde se naplno projevilo to, že se Sáře opravdu na výlet nechtělo

dsc_0078b1Poslední část trasy vedla přímo pod lanovkou. Tedy ona vedla i jinudy, ale to jsme v tu chvíli netušili. A to jsme si tedy dali. Nejstrmější část po velkých kamenech. Honza s Trixi si to štrádovali vpřed, takysice funěli, ale alespoň šli neustále vpřed. Kdežto já zápasila se svou hodně špatnou fyzičkou a velmi milou Sárinkou, která mi dávala jasně najevo, že už tak nikam nechtěla (a celý výlet bla vcelku docela protivná ) a že tohle teda fakt už absolvovat nebude. Takže s funěním jsem za sebou táhla navíc 25ti kilového líného psa To způsobilo, že jsem byla tak trochu nervní a Honza zase nemohl chlapsky zkousnou jak na tom fyzicky jsme. Dopadlo to naším vzájemným nesouladem, který trval celou dobu, kterou jsme strávili na vrcholu Kleti. Ale až na vrchol přímo pod lanovkou nešlo jít, ke konci jsme zahli a vyšli na vrchol lesem.

Bylo tam hezky, ale na mně příliš lidí. Nemám ráda, když se z nějakého místa stane moc velká turistická atrakce. Mám raději méně známá místa. Honza vyšel nahoru na rozhlednu a vycvakl výhled.

Zpět jsme zvolili jinou lesní cestu a lépe jsme udělat nemohli. Tak nádhernou přírodu jsem dlouho neviděla. A ten klid. Po cestě jsme nepotkali jedniného! člověka. Byla to nádhera a spolu klidem se uklidnily i naše horké hlavy a bylo fajn. Cestou zpět jsem hodně fotila Krásnější závěr výletu jsem si ani přát nemohla.

Štítky: ,
Share:

Králičí máma

Říkám si králičí máma, protože se tak sama cítím. Králíčci jsou má velká vášeň a snažím se jim věnovat na maximum. Krom toho jsem také milující manželka, která zbožňuje kávu a časy, kdy ženy nosily sukně a muži byli gentlemani.

Zanechat komentář

Napsat komentář