Procházka ke koním

at
prochazka-ke-konim
dsc_1050b2Minulý víkend jsme se vydali procházkou podívat se na koně do Bavorovic. Vydali jsme se po cyklostezce, která vede podél řeky. Když je chladnější počasí a není frmol, tak je po ní příjemná procházka Do Bavorovic je to od nás přibližně 3km, takže žádná dálka, ale naše Sárinka měla trochu potíž…no jo trochu nám nakynula teď v lednu a ztratila fyzičku, protože se hárala a naše sídliště je plné neposlušných psů, takže během hárání toho pohybu příliš nemá a zároveň jsme se věnovaly učení různých triků, takže měla plno palmsků navíc No…to by mohlo k obhajobě stačit a zpět k článku :-D…
Cestou se holky trochu proběhly, Trixi v jedné zahradě zaujaly slepice a kachny, to se v ní hned probudily pastevcké sklony a nechtěla se od nich odtrhnout. Po cestě jsme míjeli přístav v Českém Vrbném. CHtěla jsem tam holky vyfotit, ale musí být na vodítku a ve chvíli, kdy jsem je chtěla odepnout, nás míjelo policejní auto. K našemu překvapení u nás zastavilo a proběhla naše první psí kontrola. Zkontrolovaly holkám čipy a zapsali si naši adresu. Trii u kontroly čipu dostala svůj hysterický záchvat, divila bych se kdyby tomu bylo jinak :-P. No nic šli jsme dál a řekla jsem si, že holky v přístavu vycvaknu až půjdeme zpět.

Bavorovické koníky jsme viděli už z dálky, jak tam zase žebrají po projíždějících lidech po cyklostezce nějaké dobroty. Před několika lety, jsme do Bavorovic chodívali pravidelně každý týden. Někteří koníci nás už dokonce poznávali a chodívali nás vítat. Nic moc se po těch letech nezměnilo. Jen složení koníků. Až na jednoho, takže mé sdrce zaplesalo. Jeden kůň tam zůstal, jen se časem trochu změnil…vlastně změnila. Stala se z ní nádherná dáma, která ze šedivého koníka nádherně vybělala. Poznala jsem jí hned, podle tvaru hlavičky.
No není nádherná?
dsc_1174c2

Byla jsem hodně zvědavá, co na koníky řeknou holčičky, ale bylo to úplně v pohodě a kamarádily se spolu, dokonce panovala oboustranná zvědavost.

Koníky jsme šudlali asi hodinu, možná déle, dali jsme jim pár trsů travičky a když jsem si dovolila se otočit zády, tak do mě naše milovaná bílá holčička hezky čumáčkem šťouchala. Bylo těžké se rozloučit, ale nastal čas jít domů. Cestou zpět zapadalo sluníčko, tak jsem si trochu zafotila i přírodu a udělala snímek holkám v onom zmiňovaném přístavu

Share:

Králičí máma

Říkám si králičí máma, protože se tak sama cítím. Králíčci jsou má velká vášeň a snažím se jim věnovat na maximum. Krom toho jsem také milující manželka, která zbožňuje kávu a časy, kdy ženy nosily sukně a muži byli gentlemani.

Zanechat komentář

Napsat komentář