Vzniku pokojíčku přecházelo značné úsilí.  Především manželovo. I když já trpěla celkem po té psychické stránce. Chvílemi mi z rekonstrukce bylo vcelku ouvej a přiznám se, párkrát jsem se rozplakala. No jo těhotenské hormony A také jsem se cítila špatně, že nemůžu vzhledem k mému stavu moc přiložit ruku k dílu. Ale pak jsem se vyřádila, když se začal pokojíček zařizovat a už jsem se cítila spokojeně. Co bylo před tím, než jsem pokojíček začala zařizovat, o tom si můžete přečíst v článku Jak vzniká pokojíček. O to víc si ho ceníme a já mám velkou radost z toho, že jsem ho mohla od základu zařídit ve stylu a podle představ, jaké jsem měla. Samozřejmě, ne plno věcí, které bych ještě udělala třeba jinak, ale v rámci možností člověk musí dělat nějaké kompromisy. Jak po finanční stránce, přeci jen když čekáte miminko, snažíte se příliš neutrácet, tak prostorové.

Jaké byly mé představy?
Chtěla jsem pokojíček hodně světlý, vzdušný a s bílým nábytkem. Dekory jsem chtěla co nejvíce přírodní. Určitě jsem kvůli našemu zvěřinci nechtěla koberec, ale lino, aby byl úklid snadnější. Koberec jsem chtěla pouze kusový, aby vznikl hezký postor pro válení a hraní si. Jednu stěnu jsem chtěla barevnou, ostatní bílé. Dekory samozřejmě co nejvíc králičí Ba ne, tedy trochu je to tak, ale chtěla jsem, aby v pokojíčku bylo hodně zvířecích hraček a zvířátek spíše těch našich českých „lesních“.

Výběr barev
Chtěla jsem do pokojíčku zvolit barvy neutrální. Hlavně také proto, že s určením pohlaví našeho miminka to bylo takové všeljaké. Věděla jsem že určitě chci barvy pastelové, bílou a šedou. Nakonec jsme k nim zvolili mentolovou a meruňkovou. Tyto dvě barvy se staly základem. Od toho už se odvíjelo to ostatní.

A toto je náš pokojíček

…v celé své kráse…

Než přejdu k detailnějšímu provedení po pokojíčku, dovolím si sem dát i malé srovnání před a po.
To já moc ráda

Co jsem tvořila sama
Sama jsem šila hnízdečko pro miminko, mantinely do postýlky, meruňkový mráček, záclonky a uháčkovala králičího usínáčka. V plánu je ještě plno dalších věcí, jako třeba ještě další šité hračky, ale prozatím na ně nebyl čas. Chci se je pokusit stihnout ještě do porodu, tak snad se mi to povede.

 

Galerie

Postýlka je prozatím v pokojíčku, ovšem na prvních pár měsíců ji plánujeme dát do ložnice. Původně jsme chtěli také koupit i přebalovací pult, ale nakonec jsme využili PC stůl, na který jsme koupili pouze přebalovací podložku. Zpočátku mi tam ten hnědý kus nábytku trochu vadil, ale pak jsem si zvykla a vzhledem k tomu, že jsou hnědé i boky šatníku, tak si myslím, že tam vůbec nevadí. A navíc je dosti praktický. Hned jsem do něj šoupla plenky a ubrousky. V pokojíčku také původně mělo být jiné křeslo. Naše staré přečalouněné, ale bhužel to nevyšlo a tak jsme až doteď čekali, až nám dorazí nové křeslo, které jsme koupili.

Před pár dny k nám dorazil i zapůjčený košík od sestřenice, se kterým budu vozit miminko po bytě, když třeba budu potřebovat vařit nebo ho v něm budu větrat na lodžii V tom košíčku se vozívaly mé sestřenice, má sestra i já Je to hezké ho vidět a představovat si, že jsem v něm kdysi také ležela

 

Tak co říkáte, líbí se vám pokojíček?

 

Share:
Written by Králičí máma
Říkám si králičí máma, protože se tak sama cítím. Králíčci jsou má velká vášeň a snažím se jim věnovat na maximum. Krom toho jsem také milující manželka, která zbožňuje kávu a časy, kdy ženy nosily sukně a muži byli gentlemani.