in Psí život

Jak vidím kólie

at
jak-vidim-kolie

dsc_1136b1b1

V hlavě mám pár článků, které bych chtěla o tomto plemeni napsat a jako úvodní článek vidím logicky, jaké jsou kolie v mých očích. Tento článek shrnuje mé osobní názory a poznatky, které se mohou od ostatních, více či méně zkušených majitelů či chovatelů, lišit. A možná se mnou budete souhlasit. A třeba tímto článkem někomu pomůžu při rozhodování, zda je pro něj kolie ta pravá. Nechci zde mluvit o standardu, ten si můžete najít všude na internetu. Chci mluvit především o povaze a k čemu jsou a nejsou kolie vhodné a jaké jsou v běžném životě. Tak jdeme na to.

SONY DSCA vezmu to od štěňátka. Doma jim říkáme „staré mladé To vystihuje naprosto vše. Kolie nemá takové to typické akční raubířské štěněctví, i když abyste se nemysleli, že neumí nic zničit, to zase ne. Jen to dělá pomalu a nenápadně. Štěňátka jsou spíše líná, často jsme Sárinku museli jít ven spíše nutit a častý obrázek byl, že jsme šli my, pak vodítko a za dloooouho na druhém konci se vlekla kolie Štěňátka jsou ale velmi inteligentní a vychovávají se téměř sama. A výcvik hrou je velmi baví, protože většinou bývají velmi žravá A žravé zůstávají kolie až do dospělosti. Vždycky jsem si myslela, že kolie neslintají, díky jejch úzkým nepřevislým pyskům, a Sárinka mě v tom neustále utvrzovala…Až asi do jejích 3 let. Takže změna – kolie slintají. A umí to i dost nechutně

Další typickou vlastností kolií je uštěkanost. Velká uštěkanost. Projevují tak celou řádku emocí. Ale nejčastěji tak vyjadřují natěšenost nebo chtějí být středem pozornosti. Nebo odmlouvají. Buď budete mít štěstí a máte kolii s hlasem hrubým, který by se dal přirovnat např. k německému ovčákovi a nebo budete mít operní pěvkyni s ječákem , který popravdě uchu né tak úplně lahodí.

S uštěkaností taky blízce souvisí velká ukecanost. Co kolie nemůže oštěkat, to aspoň různými pazvuky okomentuje. Možná vás to děsí, ale víte co? Právě tohle dělá z kolie takové plemeno, které s vámi neustále a absolutně komunikuje. Ať už při hře, při výcviku nebo když jí jen něco povídáte. Její komunikace je na úplně jiné úrovni než jsem se setkala u jiných plemen.

Kolie se taky strašně ráda mazlí. Ovšem za 2 okolností – když po vás něco chce nebo když se JÍ prostě zrovna chce. Jinak se může stát, že se setkáte s odtažitostí a chladností, která jim občas není cizí.

Případ, kdy kolie zrovna něco chce To poznáte – sklopí uši a hraje si na přísavku a je téměř nemožné se jí „zbavit“ :

157511cd50_101167233_o2

SONY DSCDalším charakteristickým rysem jejich osobnosti je záliba v aportování. Obzvláště tenisáky jsou jejich velkou vášní…no možná spíš bych měla použít termín posedlostí Jakmile jim dáte tenisák, jakoby jim cvakne v hlavě, kolie přeskočí na jinou kolej a máte z ní tupoučké zvířátko neustále zírající na tu zářivě zelenou kuličku…dokud jí ho neseberete A když se sebere tenisák, kolie přepne a hrdinsky se vydá najít si náhradu – klacík. Nebo bych měla říct klacek? Čím větší, tím lepší

Když jsme u těch tenisáků a aportování, jak jsou na tom kolie vlastně s poslušností a se sporty? Co se poslušnosti týče, řekla bych, že kolie je poslušná už od přírody. Tedy pokud nemáte žádné nároky, kolie se vychovává prakticky sama. I nevycvičená kolie je vychovaná. Pokud se rozhodnete se věnovat nějakému výcviku, který bude bavit jak vaší kolii, tak vás, je to radost. S koliemi se skvěle pracuje a co se jednou pořádně naučí, není třeba nějak extra často opakovat. Naopak bych řekla, že častým drilem se jí vše zprotiví.  Já si nyní například vzpomněla na jeden trik po roce a bez zaváhání ho provedla. Jsou to prostě pejsci šikovní, ale tak jako ve všem mají kolie takový svůj vlastní styl. Chce to, aby jim páníček uměl naslouchat, číst v nich a ony pak pro něj udělají cokoli. Vše ale musí být po dobrém. Po zlém u nich nikdy ničeho nedosáhnete. Svůj styl mají kolie i v akčnějších sportech, jako například agility. Výkony jako od border kolie od nich spíše nečekejte. Kolie mají na vše svůj čas a svůj styl, jak jsem už psala (při běhu často á la houpací koník ). Kolie je pes, se kterým si musíte chtít daný sport spíše užít než za každou cenu vítězit. Ale jsou velmi snaživé a nedělají příliš chyby.

Jsou to vskutku velmi jemní tvorové (jsou také plašší, někteří jedinci i více, ale dá se s tím pracovat) a tak se s nimi musí také zacházet. Při výcviku u nich s nátlakem neuspějete. Jakmile budete příliš tvrdí, kolie se „zaprdne“ a už s ní nehnete. Ovšem jakmile najdete svou společnou cestu, výcvik bude jak pro vás, tak vašeho psa velkou zábavou. Kole je totiž pes, který touží po tom si u páníčka šplhnout a tak se může přetrhnout, aby udělala vše, co jsme si na ní vymysleli. Kolie je ráda chválená a ráda si zvyšuje sebevědomí. Počítejte ale s tím, že kolie MŮŽE mít na vše své vlastní tempo (můžete mít štěstí a budete mít akční kolii, ale také nemusíte), proto od ní nečekejte výkony alá border kolie. Kolie je vhodná téměř na jakoukoli aktivitu, pokud však tento rychlostní aspekt (pokud je tam potřeba) vezmete v potaz. Ale má to i svou výhodu, kolie je díky své rozvážnosti často přesnější a aby to nevyznělo že je nějak degraduji, to vůbec, sem tam uvidíte, že se dokáží umístit i před zmíněnými border koliemi. Takže sportu zdar!

Kolie jsou hodně hravá stvoření a to i ve vyšším věku (třeba Sárinka je mnohem hravější než mladší šeltička Trixi). Potřebují hru ovládat. Jakmile ztrácejí nad hrou kontrolu, tak se stahují, situace je jim nepříjemná a snaží se do poslední chvíle předejít jakémukoli konfliktu.

Zkrátka a dobře. Kolie je pes, který má také své mouchy. Ty ale hravě převálcují jejich kladné vlastnosti. Kolie také potřebuje trávit co nejvíc času se svým pánem, na to prosím nezapomínejte. Potřebuje cítit, že je součástí rodiny, jinak velmi trpí. Je vhodná i pro začátečníky a pro každého, kdo nevládne tvrdou rukou a nevyžaduje po pejskovi vrcholové sportovní výkony, ale chce si s ním především užít plno zábavy. Protože to kolie umí, taky je vcelku prdlá, vždycky vymyslí něco, co vás dostane do kolen.
Jsou velkými kamarády i s jinými zvířátky, celkově jsou to velmi dobromyslná a nekonfliktní stvoření.
Nejpřednější vlastností kolií je absolutní přizpůsobivost. Chcete ven? „Fajn, kam půjdem?“ Chcete se válet u televize? „Prima, kam se můžu stočit do klubíčka?“

A já říkám KOLIE FOREVER!

Ne nadarmo na ně plno starších lidí, co potkáváme, vzpomíná, že kolii kdysi měli
a že to byl ten nejúžasnější pes, kterého poznali.

Jo! A málem bych zapomněla!! Kolie velmi často zívají! I v situacích, kdy se to zrovna moc nehodí a člověk si řekne: „Bože ty seš vážně nemožná!“…Ale v zápětí se tomu musí upřímně smát

A také nezapomínejte. Kolie jsou aristokrati tělem i duší. (I když se někdy umí pěkně ztrapnit )

Králičí máma

Říkám si králičí máma, protože se tak sama cítím. Králíčci jsou má velká vášeň a snažím se jim věnovat na maximum. Krom toho jsem také milující manželka, která zbožňuje kávu a časy, kdy ženy nosily sukně a muži byli gentlemani.

Zanechat komentář

Napsat komentář