Jak jsem zjistila, že jsem králíkář

dsc_1057b1To máte tak. Pořídíte si zvířátko a začnete jím žít naplno. Kupujete mu výbavu, hračky, pamlsky. Rychle musíte být ve všech diskuzích. Pročítat je, aby vám něco neuniklo, chlubit se svými fotkami, které jsou někdy pro ostatní možná nicneříkající, ale pro vás znamenají mnohé a tak se nutně musíte pochlubit. Věnujete se veškerým možným aktivitám se svým zvířátkem. Jste prostě nadšení. A tak jsem si myslela, že to bude i se mnou.

Když jsem byla malá. Chtěla jsem koně. Absolutně jsem je zbožňovala. Když jsem zjistila, že kůň asi nebude, svou představu jsem uskromnila, koník se trochu scvrkl a chtěla jsem psa. Se ségrou jsme prosili, přemlouvali, slibovali, jak se budeme o vše starat. A blo nám to prd platné Svého pejska jsem se dočkala až kdž jsem se stěhovala od rodičů. Předtím jsem si ale po dvou letech žebrání a brečení (v  18 letech ) vyžebrala jednu malou chlupatou kuličku.To jsem ale ještě neměla tušení, že ta kulička jménem Čiko, mi o mně samotné něco prozradí, o čem jsem netušila. A bohužel, králíček Čiko se toho mého poznání bohužel nedočkal, jelikož se se Sárinkou, našim starším pejskem nikdy nesetkal.

Tohle poznání přišlo až později, kdy už jsem měla druhou malou chlupatou kuličku s visícíma ouškama jménem Scooby. To už jsme měli i oba pejsky a ač je oba miluji, postupně jsem si začala uvědomovat pár věcí:

dsc_0612b11/ výcvik – ano, mám ráda když je pejsek vycvičený. Když se výcviku věnuji, baví mně. Ale když se mu zrovna nevěnuji, nijak zvlášť mi vlastně nechybí. Žádný absťák se nedostavuje. Prostě si dál užíváme našeho živůtku s pejsky ta, jak plyne. Ani si nebudu nalhávat, že jsem ve výcviku dobrá. Nejsem. Ale zas se musím pochválit, že Sárinku jsme vychovali moc hezky a slušně, na to že to je první pejsek

2/ knihovna a domácnost – máme knihy o kólích a některé z psí psychologie. Popravdě je ale nevytáhnu jak je rok dlouhý. Zato knížky králičí, i když v textech jsou někdy blbosti, u těch se nemůžu vynadívat na obrázky. Často si je vyndavám a jen tak prohlížím. Kdyby bylo knih o ušácích více, měla bych v knihovně vyčleněnou samostatnou polici O dekoracích v bytě ani nemluvím – uši kam se člověk podívá. Možná to někomu přijde bláznivé, ale já jsem spokojená

3/ diskuze – popravdě jsem měla odjakživa o pejskařích představu, že je to jedna velká prima parta, která drží pospolu. Jak krutá pro mě byla realita, když jsem zjistila, že je to vlastně naopak a pejskaři se mezi sebou hádají, kde jen můžou nebo když se nehádají, často panuje tichá nesnášenlivost. Jsou vytvořené malé skupinky, které drží pospolu až za hrob, ale když je člověk „zbloudilec“, v psím světě si pluje saám i nadále. A možná to byl jeden z velkých důvodů, proč jsem tak propadla králíčkům. Protože svět kolem nich je úplně jiný. Neříkám, že lepší, ale jiný. I když se lidé mezi sebou také hádají, pořád jsou si tak nějak blíž než pejskaři.

4/ zaujetí – když bych dala na facebooku nebo někde na stránkách vedle sebe dva příspěvky, jeden králičí, druhý psí, vždy si nejdřív přečtu ten králičí Pejsci jsou naprosto úžasní tvorečkové, ale prostě je to tak…

JSEM KRÁLÍKÁŘ!

A co vy?

cropped-zahlavicko.png

Share:
Written by Králičí máma
Říkám si králičí máma, protože se tak sama cítím. Králíčci jsou má velká vášeň a snažím se jim věnovat na maximum. Krom toho jsem také milující manželka, která zbožňuje kávu a časy, kdy ženy nosily sukně a muži byli gentlemani.